wz

Mechorosty

MECHOROSTY (Bryophyta sensu lato)

Bělomech sivý, Dolní Hradiště 2005

Mechorosty jsou výtrusné, stélkaté, většinou suchozemské rostliny. Nemají pravá pletiva, místo vodivých pletiv jsou pouze protáhlé vodivé buňky.

Zástupci mechorostů jsou známy již z devonu (prvohory).

U tohoto oddělení převládá gametofyt (mechorosty jsou jedinou gametofytní linií evoluce). „Tělo“ gametofytu, stélka, se skládá ze tří částí: rhizoidů (příchytná vlákna), kauloidu (stonek) a fyloidů (lístky). Štět s tobolkou, který se vyvine na gametofytu, slouží k rozmnožování (sporofyt); je nezelený.

U mechorostů probíhá rodozměna (střídání pohlavní a nepohlavní generace):

Gametofyt se vyvíjí z haploidního výtrusu. Z něj vyroste mnohobuněčný prvoklíček (protonema) a z něho haploidní mechová rostlinka (gametofyt), která nese gametangia: samčí pelatky (antheridia) a samičí zárodečníky (archegonia). Samčí pohlavní buňky – spermatozoidy (dvoubičíkaté) se aktivně pohybují ve vodním prostředí a vnikají do lahvicovitého zárodečníku s jedinou vaječnou buňkou.

dvouhroteček různotvárný

Po oplození vznikne diploidní zygota, z níž se vyvíjí nepohlavní generace – sporofyt. Je tvořen štětem a tobolkou (výtrusnice má střední sloupek kolumelu – jatrovky ne). V tobolce dochází k redukčnímu dělení → vznikají haploidní výtrusy, prvoklíček (protonema) spermatozoidy + oosféry

Diploidní sporofyt je závislý na gametofytu a je jím vyživován.

Mechorosty se mohou rozmnožovat i vegetativně – odlamováním částí prvoklíčku nebo lodyžek nebo tvoří zvláštní rozmnožovací tělíska.

Zástupci jsou jedno- nebo dvoudomí, vyskytují se pospolitě.

Mechorosty jsou schopné shromažďovat vodu – 1kg suchého mechu pojme až 6 kg vody.

 

A) skupina Hlevíky (Anthocerotophyta)

    tř. HLEVÍKY (Anthocerotae)

  • Hlevíky mají lupenitý (frondózní stélka) gametofyt s ponořenými gametangii. Sporofyt je zelený, nevytváří štět, v tobolce je sloupek.
  • hlevík tečkovaný (Anthoceros punctatus)

 

B) skupina Jatrovky (Marchantiophyta)

   tř. JÁTROVKY (Marchantiopsida; Hepaticae)

  • Jatrovky mají téměř nepatrný prvoklíček, tvořený jen několika buňkami. Stélka je buď rozlišena na lodyžku a lístky (foliozní), nebo nerozlišená, lupenitá (frondózní). Lístky nemají střední žebro a jsou na lodyze ve třech řadách. Štět s tobolkou – v tobolkách jsou vedle výtrusů i sterilní buňky – mrštníky, které napomáhají šíření výtrusů.

řád Porostnicotvaré (Marchantiales)

  • porostnice mnohotvárná (Marchantia polymorpha) – má lupenitou stélku; porůstá kameny; je dvoudomá; nosiče zárodečníků a pelatek jsou tvarově odlišné
  • trhutka plovoucí (Riccia fluitans)
  • mřížovec kuželovitý (Conocephalum conicum)

 

řád Trsenkotvaré (Jungermaniales)

  • obhřebenka dvouzubá (Lophocolea bidentata)
  • plevinka plazivá (Lepidozia reptans)
  • rohozec trojlaločný (Bazzania trilobata)

 

C) skupina pravé mechy (Bryophyta)

   tř. VLASTNÍ MECHY (Bryopsida, Musci)

  • Vlastní mechy mají   zřetelně vyvinutý a vláknitý prvoklíček.
  • Gametofyt je tvořen kořínky, stonkem a lístky, které mají střední žebro a jsou uspořádané ve šroubovici. Sporofyt je nezelený; tobolka je krytá čepičkou a otvírá se víčkem (operculum), kolem ústí víčka bývá řada zubů, mrštníky chybějí.

řád Rašeliníkotvaré (Sphagnales)

  • rašeliník (Sphagnum)

další zástupci:

  • ploník ztenčený (Polytrichum attenuatum)
  • ploník obecný (P. commune)
  • měřík čeřitý (Plagiomnium undulatum)
  • rohozub nachový (Ceratodon purpureus)
  • dvouhrotec chvostnatý (Dicranum scoparium)
  • drabík stromkový (Climacium dendroides)
  • bělomech sivý (Leucobryum glaucum)
  • rokyt cypřišovitý (Hypnum cupressiforme)
  • paprutka nící
  • travník Schreberův
  • pokryvnatec Schreberův (Pleurozium schreberi)

Mohlo by se vám líbit...