wz

Nahosemenné rostliny

Nahosemenné rostliny*

  • tvoří dokonalá semena
  • různovýtrusé – tvarem i velikostí odlišné samčí a samičí spory
  • potlačena haploidní pohlavní fáze (gametofyt), transport samčích pohlavních buněk k vaječné buňce probíhá v pylové láčce, která nahrazuje vodní prostředí

 

A) oddělení KordaityCordaitophyta

  • název dle pražského botanika Cordy
  • vysoké stromy, hladký bohatě větvený kmen; heterosporie
  • vymřelé, poprvé v mladších prvohorách
  • zástupci: rod Cordaites

B) oddělení CykasyCycadophyta

  • podobné palmám, dřevnatý kmen, na něm chochol zpeřených listů
  • starobylá skupina – na konci prvohor (karbon)
  • v tropech a subtropech
  • samčí květy šišticovité, samičí jednoduché, plodolisty ve šroubovici, semeno jako peckovička
  • listy v růžici na vrcholu, circinátní vernace
  • 10 recentních rodů
  • třída Cykasy – Cycadatae
    • zástupci: Cycas revoluta, C.circinalis
  • třída Benetity – Bennettitatae

C) oddělení Pinophyta

  • dřeviny, druhotně tloustnoucí rostliny; gametofyt je redukovaný, cévní svazky kolaterální (meristémy); nejstarší známe již z karbonu
  • tvoří semena, vajíčka se vyvíjejí na svrchní straně ploché semenné šupiny
  • listy mají jehlicovité nebo šupinovité, často na brachyblastech
  • třída Jinany (Gingoatae, Ginkgoopsida)
    • v karbonu, mají opadavé listy s vějířovitou žilnatinou, na brachyblastech; květy jsou jednopohlavné, rostliny dvoudomé; pylová zrna nemají vzdušné vaky, dužnaté semeno připomíná peckovici
    • zástupci: jinan dvoulaločný – Ginkgo biloba (dvoudomý,40m ↑, z Číny 18.stol. do Evropy, v parcích)
  • třída Jehličnany (Pinatae, Pinopsida)
    • mají cévice (cévy chybí), pryskyřičné kanálky, šištice jsou odděleného pohlaví, listy jsou jehlicovité nebo šupinovité (zerav)
    • dospělý exemplář = diploidní nepohlavní generace – sporofyt
    • jedno- nebo dvoudomé
    • samčí šištice (mikrostrobily) – tyčinky(mikrosporofyly) = nitka + 2 prašná pouzdra (mikrosporangia), v nich jednobuněčná haploidní pylová zrna (mikrospory) – vzdušné vaky → jsou větrosnubné
    • samičí šištice (dřevnaté-šišky) – mají vřeteno, na semenných šupinách jsou dvě nahá vajíčka (makrosporangia) a podpůrné šupiny, po oplodnění vzniká diploidní zygota, která tvoří základ zárodku a semene
    • semeno tvořeno:
      • diploidním osemením, které vzniklo z obalu vajíčka (ochranná funkce)
      • endospermem (haploidní živné pletivo) = samičí prokel se zásobní funkcí
      • diploidním zárodkem, vyvinutým ze zygoty
    • už v karbonu, permu; z nich hnědé uhlí
    • čeleď BorovicovitéPinaceae
      • dřeviny s jednožilnými jehlicovitými listy s pryskyřičnými kanálky, často na brachyblastech, mají křídlatá semena
      • zástupci:
        • rod smrk Picea – Smrk ztepilý (Picea abies) jehlice vyrůstají jednotlivě, obrůstají větvičku, kůra se lasturovitě odlupuje; zralé šišky převislé, u nás původní jen v horách, monokultury; s.pichlavý (P.pungens), s.omorica (P.omorica), s.sivý, s.východní
        • rod jedle Abiesjedle bělokorá (Abies alba) šedá ojíněná borka, jehlice tupé, ploché, na rubu 2 bělavé proužky, šišky vzpřímené, rozpadavé, citlivá na znečištění ovzduší, j.obrovská (A.grandis), j.ojíněná (A.concolor), j. kavkazská (A.nordmanniana)
        • rod borovice Pinusborovice lesní (Pinus silvestris) jehlice na brachyblastech po dvou; b. černá (P. nigra) jehlice až 15cm, teplomilná; b. kleč (P.mugo) keř v pohořích, skalky; b. vejmutovka (P. strobus) jemné jehlice ve svazečcích po pěti, ze SAm., pryskyřice; b. himalájská (P.wallichiana), b. blatka (P.uncinata); b. limba (B.cembra) 5 jehlic, v Tatrách, bezkřídlá olejnatá semena; b. žlutá (b. těžká, P. ponderosa), b. hvězdovitá (P.pinaster), b. pinie
        • rod modřín Larixmodřín opadavý (Larix decidua) světlomilný, opadavé jehlice, kvalitní dřevo; m.japonský (L.kaempferi) – v parcích
        • douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii), tsuga kanadská (jedlovec kanadský, Tsuga canadensis) – parky, zahrady
        • cedr atlantský (Cedrus atlantica)
    • čeleď CypřišovitéCupressaceae
      • dřeviny s jehlicovitými nebo šupinovitými střechovitě se kryjícími listy, křižmostojné šupiny na šišticích
      • zástupci:
        • jalovec obecný (Juniperus communis) tmavomodré šištice, pastviny, suché stráně; j. čínský, j.pravý, j.virginský, jalovec chvojka klášterská (J. sabina) parky, jedovatá
        • zerav západní (Thuja occidentalis) kuželovitá koruna, větévky natočené vodorovně, pův.ze Severní Ameriky; zerav východní (Thuja orientalis) – větévky otočené svisle do roviny; zerav obrovský (T.plicata)
        • zeravec (Platycladus)
        • cypřišek Lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana), cypřiš pravý (Cupressus sempervivens)
    • čeleď TisovitéTaxaceae
      • zástupci:
        • tis červený (Taxus baccata) dvoudomý, bez pryskyřičných kanálků, zralé semeno obaleno míškem (epimatum), kvalitní dřevo, jedovatý (alkaloid taxin), stínobytný
        • tis japonský, t.čínský; toreja japonská (Torreya nucifera)
    • čeleď BlahočetovitéAraukariaceae
      • blahočet – pět větví v přeslenu, Nový Zéland; blahočet chilský (Araukaria araucana)
    • čeleď TisovcovitéTaxodiaceae
      • sekvoje vždyzelená, sekvojovec obrovský (Sequiadendron giganteum), metasekvoje čínská, tisovec dvouřadý

 

* uvedeny jsou i skupiny a zástupci, kteří nejsou zastoupeny ve volné přírodě ČR (zástupci jsou pěstováni jako pokojové rostliny, v zahradách, v parcích, apod.), to samé platí u zástupců jednotlivých čeledí.

Zařazení druhů do čeledí podle: Kubát, K., Hrouda, L., Chrtek, J.jun., Kaplan, Z., Kirschner, J.& Štěpánek, J. (2002): Klíč ke květeně České Republiky. 928p., Academia, Praha.

Mohlo by se vám líbit...